Možná je to ta nejdůležitější otázka, jakou si můžeme položit.
Ne kdo je osvícený.
Ne kdo zná pravdu.
Ne kdo správně věří.
Ale jak se pozná člověk, který se přestal bát života.
Celé dějiny spirituality jsou plné slov.
Nauky, směry, školy, náboženství, meditace, modlitby, techniky.
Přesto se zdá, že pod všemi těmi rozdíly hledáme totéž.
Místo, kde už není třeba se bránit.
Kde člověk nemusí být lepší než ostatní.
Nemusí se stát někým jiným.
Nemusí nic dokazovat.
Může prostě být.
To neznamená, že zmizí bolest.
Ani že se život stane snadným.
Znamená to něco mnohem prostšího.
Že přestáváme bojovat se samotným životem.
Je zvláštní, kolik duchovních cest se podobá válce.
Musíme porazit ego.
Přemoci temnotu.
Zvítězit nad myslí.
Dosáhnout vyššího vědomí.
Získat osvícení.
A přitom se možná jen velmi rafinovaně učíme bojovat sami se sebou.
Skutečná síla však nemá podobu zaťaté pěsti.
Má podobu otevřené dlaně.
Protože jen ten, kdo se už nemusí chránit, může zůstat otevřený.
Měkkost není opakem síly.
Je jejím vrcholem.
Tvrdost bývá často jen unavenou podobou strachu.
Když se člověk bojí, stahuje se.
Napíná tělo.
Napíná mysl.
Napíná názory.
Potřebuje mít pravdu.
Potřebuje mít jistotu.
Potřebuje mít kontrolu.
Jakmile však strach začne ztrácet svou moc, děje se něco překvapivého.
Tělo změkne.
Uvolní se.
Hlas se ztiší.
Pohled se rozšíří.
A srdce už nemusí nic předstírat.
Najednou zjistíme, že pokoj není něco, co bychom vytvořili.
Byl tady od začátku.
Jen byl překryt neustálou snahou stát se někým.
Možná právě proto ti nejhlubší lidé nepůsobí výjimečně.
Nevyzařují nadřazenost.
Nesnaží se přesvědčovat.
Nezískávají následovníky.
Vedle nich se člověk jednoduše nadechne.
Jako by jejich přítomnost říkala:
„Nemusíš být nikým jiným.“
A možná právě tam začíná skutečná spiritualita.
Ne ve chvíli, kdy se dozvíme něco nového o Bohu.
Ale ve chvíli, kdy se přestaneme bát života.
Neboť co je život?
Není to něco, co se nám děje.
Je to samo Bytí, které se právě teď dívá našima očima.
Dýchá naším dechem.
Poslouchá těmito ušima.
Dotýká se světa těmito rukama.
Když se na okamžik utiší neustálé komentování mysli, zůstane něco nesmírně prostého.
Ne myšlenka.
Ne zážitek.
Ne extáze.
Jen tiché vědomí, že jsme.
Možná právě proto zní biblická slova „Já jsem“ tak tajemně.
Neukazují na nějakou vzdálenou bytost.
Ukazují na samotnou skutečnost bytí.
Na to nejprostší, co nikdy nemizí.
Nemusíme se ho učit.
Nemůžeme ho získat.
Můžeme si jen všimnout, že tu bylo dříve, než jsme se začali považovat za oddělené.
A tehdy se stane něco zvláštního.
Přestaneme hledat Boha jako objekt.
Přestaneme hledat dokonalý duchovní stav.
Přestaneme hledat sami sebe.
A zůstane jen tiché, živé tajemství existence.
Ne triumf.
Ne vítězství.
Ne konečná odpověď.
Jen hluboká důvěra.
Důvěra, která už nepotřebuje důkazy.
Důvěra, která se nebojí nevědět.
Důvěra, která dovolí životu být životem.
Možná právě to je modlitba.
Ne slova.
Ne prosby.
Ale otevřenost.
Náruč, která už nic nesvírá.
Srdce, které se přestalo bát bít v rytmu života.
A možná se nakonec duchovní zralost pozná velmi jednoduše.
Ne podle toho, kolik toho člověk ví.
Ani podle toho, jak silné měl zážitky.
Ale podle toho, že odložil svou zbroj.
Protože tam, kde zmizí strach, nemusí už nikdo vítězit.
A tam, kde nemusí nikdo vítězit, se poprvé může naplno projevit láska.
Bez obav debilko,
Ty rozhodně nezvítěziš
A už vůbec ne sebeoblbovackami a blábolením o lásce !!!
Je mně u prdele nějakej tvůj strach nebo nestrach
Jsi mi mindracka blaboliva kunda co sere hovna !!!
Pohled se rozšíří.
To je fakt,
Čím je kdo víc vymrdanej a fanatickéj
Tím víc má vytřeštěný oči !
Možná právě proto ti nejhlubší lidé nepůsobí výjimečně.
Nevyzařují nadřazenost.
Nesnaží se přesvědčovat.
Nezískávají následovníky.
Vedle nich se člověk jednoduše nadechne.
Ty jsi hodně hluboká pica,
Lidé jako ty si otvírají poradny
Aby druhým mohli radit recepty na štěstí !
Ono taky radit druhým je ta nejjednodušší věc na světě
To umí každý hluboká pica jako jsi ty
Vymrdana kopírka hoven !!!
Ty jsi hluboká pica !
- Kód: Vybrat vše
Potřebuje mít pravdu.
Potřebuje mít jistotu.
Potřebuje mít kontrolu.
No jo,
Ta tvá potřeba Pravdy,
Neustálá kontrola jestli to máš jako ti osvícení
A tvá potřeba moderování, mazání a banování, potřeba kontroly
To ukazuje
Že jsi smradlavá piča zasraná z života !!!
