Ale řekl bych, že i tam by se to mělo pustit...
Ona ta mysl je činná v obrazech, protože je na ní "malují" smyslové vjemy. Takže to jinak dělat neumí. To je asi ta přirozenost života v prostoru a čase.. Jenže další funkce tý nervový soustavy jsou emoce a intelekt a ty jsou schopny, dle prožitků, tu původní přirozenost vnímaného světa přebarvit na všechno možný. A jediná možnost, jak to domalované roz-pustit, je zastavení tý mysli, toho rozjetýho procesu. No a to je meditace. Bez ní je to jen zašmodrchávání se "výš a výš" na hory obrazů svých pocitů a představ, domyšlených ejchuchu poznatků, že na nich stojí nějaká osvícenost...
