Pedrito píše:Je tu něco zajímavého, za ty roky jsem si všim, že některé malinké děti se hned tulí k návštěvě, hned se chtěj přátelit, chovat, jako by to byl člen rodiny. A jiné se schovávaj a brečí, bojí se... A tak je to třeba i pejsků a koček, něktéré si tě hned oblíbí a chtěj si hrát, předvádí se, skotačí, mazlí se... A mnohé jsou opatrné.. a mnohé se utíkaj schovat...
Jana píše:Pedrito píše:Je tu něco zajímavého, za ty roky jsem si všim, že některé malinké děti se hned tulí k návštěvě, hned se chtěj přátelit, chovat, jako by to byl člen rodiny. A jiné se schovávaj a brečí, bojí se... A tak je to třeba i pejsků a koček, něktéré si tě hned oblíbí a chtěj si hrát, předvádí se, skotačí, mazlí se... A mnohé jsou opatrné.. a mnohé se utíkaj schovat...
Nedej se zmást. Zajdi si do nějakého dětského domova a tam se na Tebe pověsí skoro všechny děti jako klíšťata a nebudou Tě chtít pustit. Dají Ti najevo tolik přátelství a lásky, ale když se jich ujmeš, tak Ti bez zábran vzápětí odejdou klidně s jiným strejdou nebo tetou a ani si na Tebe nevzdychnou. Je to syndrom citové deprivace. Trvá strašně dlouho, než se z takového hladu po lásce dítě uzdraví a na místo touhy být milován se objeví schopnost milovat.
Kdežto když přijdeš do rodiny, ve které jsou děti milované svými rodiči, tak si Tě možná budou zvědavě prohlížet, možná se s Tebou budou přátelsky bavit, usmívat se na Tebe, ale tulit se k Tobě nebudou, natož aby se nechaly odvést pryč. A když si jejich důvěru a přízeň nakonec získáš, tak o ni jen tak nepřijdeš.
Pedrito píše:Je tu něco zajímavého, za ty roky jsem si všim, že některé malinké děti se hned tulí k návštěvě, hned se chtěj přátelit, chovat, jako by to byl člen rodiny. A jiné se schovávaj a brečí, bojí se... A tak je to třeba i pejsků a koček, něktéré si tě hned oblíbí a chtěj si hrát, předvádí se, skotačí, mazlí se... A mnohé jsou opatrné.. a mnohé se utíkaj schovat...
armin píše:Pedrito píše:Je tu něco zajímavého, za ty roky jsem si všim, že některé malinké děti se hned tulí k návštěvě, hned se chtěj přátelit, chovat, jako by to byl člen rodiny. A jiné se schovávaj a brečí, bojí se... A tak je to třeba i pejsků a koček, něktéré si tě hned oblíbí a chtěj si hrát, předvádí se, skotačí, mazlí se... A mnohé jsou opatrné.. a mnohé se utíkaj schovat...
Anker Larsen v knížečce Dveře dokořán o tom pěkně píše jak pozoroval dvě děti ve vlaku - jedno uchopující, musí se stále něčím zabývat, neklidné, všechno musí uchopovat do ruky atd. atd. v jiném vlaku opak - "dítě, které všechno pozoruje, pohyby klidné, všechno ho okouzlovalo, přišel právě do nejlepšího světa ze všech, jeho oči se podobaly dvěma okénkům ve kterých byly rozsvícené vánoční stromečky ,.."
Netrápí mne tu žádné starosti ani výčitky svědomí. Má mysl je osvobozena od myšlenek, neboť tu nejsou žádné touhy, jichž by byla otrokem."
Pedrito píše:Láska je v pohodě, když ji někdo denodenně netahá jak trumfové eso z rukávu. Přirozená schopnost mít rád. To "nepodmíněná" je jen přívlastek nějak podmíněného "já". Které má například problém, mít rád brokolicovou polívku ze školní jídelny, atp, páč se z ní pokaždý poblil. Jako třeba já
Neb soudružky bedlivě bděly, dokud žák vše nespořádá... Ale máma ji vařila moc dobře, proto asi jazýček nepřilnul a chuťové buňky se bouřily, žaludek to nechtěl ..
Je to snad neláska, nebo láska podmíněná? A důvod už nikdy nejíst polívku? Což dospěláci nenávidí ty kuchařky, co jim servírovaly blafy? Někdo možná jo, to nevím, tak si nese v hlavě vše, co mu kdy "ublížilo". Nejen v gastronomii. A pak baží po "nepodmíněné" lásce - podvědomě touží mít rád. Páč se mu ta schopnost vytratila s těma dětskýma ublíženostma, a zbyla mu v omezeném množství.
A proto je tu jaksi ta meditační praxe, což není až tak daleko od bhakti, jak se možná zdá...
vostalpetr píše:Pedrito píše:Láska je v pohodě, když ji někdo denodenně netahá jak trumfové eso z rukávu. Přirozená schopnost mít rád. To "nepodmíněná" je jen přívlastek nějak podmíněného "já". Které má například problém, mít rád brokolicovou polívku ze školní jídelny, atp, páč se z ní pokaždý poblil. Jako třeba já
Neb soudružky bedlivě bděly, dokud žák vše nespořádá... Ale máma ji vařila moc dobře, proto asi jazýček nepřilnul a chuťové buňky se bouřily, žaludek to nechtěl ..
Je to snad neláska, nebo láska podmíněná? A důvod už nikdy nejíst polívku? Což dospěláci nenávidí ty kuchařky, co jim servírovaly blafy? Někdo možná jo, to nevím, tak si nese v hlavě vše, co mu kdy "ublížilo". Nejen v gastronomii. A pak baží po "nepodmíněné" lásce - podvědomě touží mít rád. Páč se mu ta schopnost vytratila s těma dětskýma ublíženostma, a zbyla mu v omezeném množství.
A proto je tu jaksi ta meditační praxe, což není až tak daleko od bhakti, jak se možná zdá...
Jj,
To je oč tu běží,
Nikoliv o nějakou piču a curaka,
Ale o kolektivní karmu kterou vysrala náboženská potrla jako Ježíš nebo Buddha,
Která se snažila potlačit ego,
Pac jejich ego samo jim způsobovalo utrpení
A tak vymysleli pitominy na potlačení ega, které ovšem vedou k ještě většímu egoismu a sebestřednosti
U Budhy nebo Ramany tu příčinu známe,
Šlo o setkání se smrtí,
Ale příčinu zblbnutí Ježíše už asi neodhalíme,
Protože o něm skoro nic nevíme a co víme jsou smyšlenky lidí co jej ani neznali...
Jde tedy o kolektivní karmu kterou velmi neblaze ovlivnily tidle náboženští sraci
Svým negativním náhledem na ego...
vostalpetr píše:Ale o kolektivní karmu kterou vysrala náboženská potrla jako Ježíš nebo Buddha,
Která se snažila potlačit ego,
Pac jejich ego samo jim způsobovalo utrpení
A tak vymysleli pitominy na potlačení ega, které ovšem vedou k ještě většímu egoismu a sebestřednosti
U Budhy nebo Ramany tu příčinu známe,
Šlo o setkání se smrtí,
Ale příčinu zblbnutí Ježíše už asi neodhalíme,
Protože o něm skoro nic nevíme a co víme jsou smyšlenky lidí co jej ani neznali...
Jde tedy o kolektivní karmu kterou velmi neblaze ovlivnily tidle náboženští sraci
Svým negativním náhledem na ego...
Pedrito píše:To bude nejspíš ta bezděčná láska universální...
Nebo spíš jen to ego, co je z ní paf. Na větvi jak ta opice.
Jana píše:Pedrito píše:To bude nejspíš ta bezděčná láska universální...
Nebo spíš jen to ego, co je z ní paf. Na větvi jak ta opice.
Boží láska Tě podporuje ve všem, co si vybereš. Takže aby ses nemotal jak nudle v bandě, když sis zvolil opačný směr, máš nasměrováno.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník