vp

Lidé se ptají, co vlastně hoří v pekle? Všichni mistři odpovídají, že tam hoří svévole. Ale já tvrdím, že v pekle hoří "ne".

Tímto výrokem myslí mystik Mistr Eckhart Eckhart z Hochheimu to, že utrpení (peklo) nepramení z trestajícího Boha ani z pouhé lidské tvrdohlavosti, ale z odporu vůči Boží přítomnosti. Peklo je podle něj způsobeno stavem, kdy se lidské „já“ staví proti Bohu a odmítá splynout s jeho vůlí.Eckhart tuto myšlenku ilustruje na slavném přirovnání s žhavým uhlíkem:Popření vnějšího trestu: Pokud položíme uhlík na ruku, nepálí nás oheň samotný, protože ruka oheň nemá. Pálí nás právě to, co ruka nemá a čím se od uhlíku liší – tedy její odpor neboli vlastní „ne“.Absolutní jednota nepálí: Kdyby ruka měla tutéž podstatu jako oheň (kdyby s ním zcela splynula), jakýkoliv další oheň by jí nemohl ublížit.Podstata utrpení: Stejně tak je to s Bohem. Bůh a blažené duše mají absolutní, sjednocenou podstatu. Duše, která je od Boha odloučená a lpí na svém vlastním vzdoru (na svém „ne“), trpí v jeho přítomnosti.Zatímco ostatní učitelé tehdejší doby označovali za zdroj utrpení svévoli (tzn. když člověk prosazuje své vlastní, sobecké chtění místo Božího plánu), Eckhart šel hlouběji. Tvrdil, že skutečným problémem je absolutní negace – jakékoliv vnitřní „ne“, které staví bariéru mezi člověkem a Bohem. Utrpení končí ve chvíli, kdy člověk své „ne“ zcela odevzdá a přijme jednotu.

Komplex méněcennosti (inferiority), hovorově „mindrák" (z něm. Minderwertigkeitskomplex), je celkový pocit nedostatečnosti, hluboká pochybnost a nejistota o sobě samém – zejména pokud neodpovídá skutečnosti. Od sebekritičnosti se liší tím, že člověk tento pocit skrývá nebo i zastírá přehnanou „kompenzací“, například arogancí a asociálním chováním; paradoxně se může vyvinout komplex nadřazenosti (superiority), v podstatě jako součást nebo zvláštní případ komplexu méněcennosti. Od pokory se liší tím, že se s ním člověk nedokáže smířit, nedokáže sám sebe přijmout, jaký je.

Ano, psychologové často popisují, že mindrák žije svým vlastním, svébytným životem.

Jakmile se komplex méněcennosti v lidské psychice usadí, začne se chovat jako autonomní parazit. Funguje nezávisle na racionálním myšlení člověka a aktivně zkresluje realitu.Svébytnost mindráku se projevuje v několika klíčových mechanismech:

1. Funguje jako filtr reality
Mindrák se chová jako deformující brýle. Člověk s komplexem filtruje veškeré informace z okolí. Pochvaly ignoruje nebo je považuje za ironii, zatímco neutrální pohledy či běžné poznámky si okamžitě vykládá jako útok, posměch nebo potvrzení své neschopnosti.

2. Má vlastní obrané mechanismy
Komplex nechce být odhalen a zničen, proto se maskuje. Často se navenek projevuje svým pravým opakem:
Arogance a chvástání: Člověk navenek vystupuje jako suverén, aby skryl vnitřní nejistotu.
Agresivita a kritika: Mindrák nutí člověka útočit na druhé a hledat na nich chyby. Tím si na chvíli uleví od vlastního pocitu nedostatečnosti.

3. Sám se vyživuje a roste
Mindrák má tendenci se sám potvrzovat (tzv. sebenaplňující se proroctví). Kvůli vnitřnímu strachu z neúspěchu se člověk začne chovat nejistě, stáhne se do sebe nebo reaguje podrážděně. Okolí na toto podivné chování zareaguje odtažitě, což mindrák okamžitě použije jako „důkaz“, že ho lidé nemají rádi. Tím získává další sílu.

4. Aktivuje se bez vašeho svolení
Komplex žije v podvědomí a stačí drobný podnět – pohled do zrcadla, úspěch kolegy nebo nevinná poznámka partnera – a mindrák okamžitě převezme kontrolu nad emocemi. Člověk v tu chvíli racionálně ví, že přehání, ale emoce (vztek, ublíženost, stud) jsou silnější než rozum.Jak nad ním převzít kontrolu?

ANO, rozhodnému "NE" !

Tvoje mysl je obloha.
Noční obloha je tvůj stín.
Povrchní, proměnlivé počasí je tvoje persona.
Slunce je tvoje ego.
Hvězdy jsou záblesky tvého Já, součást souhvězdí, která jsou archetypy vrytými do tvého kolektivního nevědomí.

V této metafoře jsou komplexy černé díry.
Komplex je uzel nevědomých pocitů a přesvědčení, které zkreslují tvoji psychiku stejným způsobem, jakým černé díry ohýbají světlo a gravitaci. Jsou jako slepá místa nebo vlivné shluky nabitého psychického materiálu, které ovlivňují tok tvých myšlenek nebo omezují tvůj stupeň svobody (totiž: patologie) a obvykle jsou zakořeněny v nějaké traumatické události nebo jedinečné životní zkušenosti.

Dnes každý ví, co znamená, že někdo „má komplexy“. Méně je však známo, že komplexy někoho mají, ale teoreticky je to ještě důležitější.

(Zkráceno)

Pojem bůh stvořitel a ničitel se nejčastěji vztahuje k hinduistickému konceptu Trimurti, kde tyto dva aspekty zastávají různé kosmické bytosti. V mytologiích a literatuře se tyto role projevují v odlišných formách.1. Hinduismus (Trimurti)V hinduistické tradici jsou stvoření a destrukce součástí jednoho koloběhu:Stvořitel (Brahma): Je považován za stvořitele vesmíru a veškerého života.Ničitel (Šiva): Jeho úkolem je ničit vesmír na konci věků, aby mohl být opět obnoven a stvořen. Je to nutná obnova a transformace, nikoliv pouhé zlo.Poznámka: Tuto trojici doplňuje Višnu (udržovatel).

Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. ²

Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch.

³ Bůh řekl: „Budiž peklo– a bylo peklo.

⁴ Bůh viděl, že peklo je dobré....