vp

duchovních naukách se často setkáváme s pokynem: „Obraťte pozornost zpět k sobě.“ Lidská mysl, navyklá neustále něco dělat, si tento proces však velmi snadno plete s běžnou koncentrací. Myslí si, že se musí upřeně zaměřit na nějaký bod, na tělo, na energii nebo na vnitřní pocit „já jsem snová postava“. Taková koncentrace je ale stále jen pohybem mysli od jednoho objektu k druhému. Je to jako by se reflektor v kině snažil prozkoumat sám sebe tím, že bude silněji svítit na plátno.

Skutečné obrácení pozornosti, o kterém mluvil Ramana Maharši, však není koncentrací. Je to obrácení pozornosti do samotného zdroje světla. Tím pádem je to rozpuštění samotného reflektoru.

Dalo by se to obrazně vyjádřit například takhle: Při koncentraci míříte slunečním paprskem na určitý bod. Při obrácení pozornosti se paprsek stáhne zpět do slunce a splyne s ním.

Když se pozornost unaví věčným sledováním objektů, map a konceptů, uvolní se zpět do svého Zdroje. Přestane bloudit světem forem a spočine v tom, co tu bylo odjakživa. Nejde o úsilí, ale o kapitulaci – a právě proto ego bojuje zuby nehty. Můžeme mít všechno přečtené a nastudované, a přesto je tak těžké povolit sevření ega. Přitom stačí jediné: dovolit Bytí, aby se projevilo ve své skutečné podstatě jako sat-čit-ánanda. Jako dokonalá neměnná přítomnost, která nemá chybu.

V tom okamžiku mizí potřeba hledat Boha nebo Pravdu někde venku, protože se vyjasní, že to, co celou dobu hledalo, bylo tím, co je hledáno. Hledač se rozplynul v nalezeném.

:)
Jana

Příspěvky: 1737
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Dalo by se to obrazně vyjádřit například takhle: Při koncentraci míříte slunečním paprskem na určitý bod. Při obrácení pozornosti se paprsek stáhne zpět do slunce a splyne s ním.

Kód: Vybrat vše

Můžeme mít všechno přečtené a nastudované, a přesto je tak těžké povolit sevření ega. Přitom stačí jediné: dovolit Bytí, aby se projevilo ve své skutečné podstatě jako sat-čit-ánanda. Jako dokonalá neměnná přítomnost, která nemá chybu.