vp

Když se díváme na svět skrz mysl, vidíme hru příčin a následků. Osobní karma je příběhem naší snové postavy - kruhem, který opisují naše vlastní myšlenky a činy. Kolektivní karma je pak společnou sítí těchto příběhů, ve které se snové postavy v kině světa navzájem ovlivňují. Obě tyto karmy však existují pouze do té doby, dokud věříme, že ten film na plátně je skutečný. V okamžiku, kdy se v kině rozsvítí Světlo a mysl s touto iluzí oddělenosti umírá, ukáže se ta nejvyšší Skutečnost. V čisté Boží přítomnosti neexistuje žádná karma. Světlo plátna nemá žádnou minulost, žádné dluhy ani stíny - je absolutně dokonalé, svobodné a v každém přítomném okamžiku úplné. V něm není co napravovat, protože všechno už je osvícené Láskou Boží přítomnosti.