Jarka píše:https://www.facebook.com/share/v/1C5V4w74eh/
Zajímavé, ale myslím, že když si to někdo poslechne, tak se si při nejlepším řekne: "Ano, tak to je" a to bude všechno a nic se nezmění.
Jinak na skutečné duchovní cestě, ty potřeby, které má přirozeně malé dítě postupně slábnou a neřeší člověk pak už stále sebe a své potřeby a když nejsou ty psychologické potřeby naplňovány, není frustrován už je v podstatě nemá, nepatří někam, třeba ke Slávistům, ale patří do celého bytí jehož je součástí.
Stejně tak potřeba být milován, uznáván atd. To neznamená, že sám nemiluje a neuznává druhé.