Poradna duchovních blbosti

[vostalpetr]

Taková piča!

[vostalpetr]

Mechanismus připoutanosti

Ego – přesněji egostav – je jen shluk myšlenek, kterým jsme uvěřili. Jakmile pozornost uvízne v příběhu o tom, co „já“ chci, co „já“ musím nebo co mi „ostatní“ udělali, zdá se, že spojení s naší bezforemnou přirozeností je narušeno.

Ale ve skutečnosti:

sahadža nezmizela,

plátno je stále přítomné,

blaho neodešlo – jen je překryto hlukem mentálního příběhu.

Iluze oddělenosti vzniká pouze tím, že se pozornost „zamkne“ do formy. Vědomí se tak paradoxně stává vězněm své vlastní tvůrčí schopnosti – začne se považovat za postavu v příběhu, místo aby vědělo, že je zároveň Autorem i






Mentálním příběhem je překryty leda tvý pitomý blábolení

Ty zběsilá pocitarska kundo !

Ztoznovani nevzniká na podkladě mentálního příběhu

Ale na podkladě chtění a nechtěni - což jsou POCITY !!!




Ty zkurvena pocitarska kundo blbá !!!

Hovado blbý zasrany a zkurveny !!!





Taková piča !!!

[vostalpetr]

Já ti udělám iluzi oddělenosti že se poseres

Ty blbá krávo !

Hovado zkurveny katolický, mindracka píčo co si masturbuje picu pocity štěstí !!

[vostalpetr]

Naše přirozenost není ničím ohrožena – ani nejsvůdnější myšlenkou, ani nejdrsnějším slovem.

Je to dokonalé. Nemá to chybu.






No ty určitě chybu nemáš, ty debilko,

Jen strach z utrpení a ze smrti !!!



A děláš dobře blbko !



V pekle už se na tebe vaří voda !!!

[vostalpetr]

Tento krátký satsang je připomínkou, že svoboda není výsledkem složitého úsilí, ale spíše ochotou spočinout v tom, co už je v nás přítomné a neměnné. Jak by řekl Nisargadatta: „Vše, co musíte udělat, je opustit to, čím nejste.“


Smankote,

Jak to mám udělat

Když láska je vším ???

Jak zase řekl Mahárádž !!!

[vostalpetr]

Tato cesta nás vede k pochopení, že vše, co existuje, je projevem stejné lásky – není to něco, co bychom museli hledat nebo k čemu bychom se museli dostat, protože to už jsme.


Fakt jo?

Já bych řekl, že ty jsi spíše vyblbana kunda

K tomu se ty jelito opravdu dostávat nemusíš

Protože už tím jsi !!


Mrdko zpitoměla svými pitomými představami !!!

Ty špíno Napoleona Debilla...

[vostalpetr]

Každý den aspoň jedno sebeoblbovaci hovno tvý sahadza pitomosti !!!

[vostalpetr]

Taková piča !!!

[vostalpetr]

Opusť to, čím nejsi“: Cesta negace

První cesta je cestou negace, kterou Mahárádž vyjadřuje jako „Neti Neti“ – „ani toto, ani tamto“. Tato metoda nás vyzývá, abychom prozkoumali vše, co považujeme za své „já“, a zjistili, zda jím skutečně jsme.

Jsi svým tělem? Tělo se mění, stárne, buňky se neustále obměňují, ale ty stále jsi. Jsi svými myšlenkami? Myšlenky přicházejí a odcházejí, ale ty jsi tím, kdo je pozoruje. Jsi svými emocemi? Emoce jsou jako počasí – chvíli prší, chvíli svítí slunce, ale ty jsi tím prostorem, ve kterém toto počasí probíhá.

Tato cesta není o ztotožnění se s tím, co prožíváme, ale o uvědomění si, že nejsme těmi přechodnými formami. Když opustíme identifikaci s tělem, myšlenkami a emocemi, zbývá jen čistý prostor. Tento prostor je základem naší pravé podstaty, která není omezena ničím.

„Láska je vším“: Cesta rozpoznání přítomnosti

Druhá cesta ukazuje na to, co už je – na nekonečnou oblohu, která je v nás přítomná i tehdy, když jsou mraky. Mahárádž říká: „Láska je vším.“ Ale tato láska není jen lidský cit, který je pomíjivý a podmíněný. Je to podstata Bytí, která neodlišuje „já“ a „ty“, „toto“ a „tamto“. Láska je prostor, ve kterém se vše odehrává. Pokud je láska (nebo Vědomí) vším, pak vše, co vidíme, slyšíme nebo cítíme, je jen formou té samé jediné skutečnosti.

Tato cesta nás vede k pochopení, že vše, co existuje, je projevem stejné lásky – není to něco, co bychom museli hledat nebo k čemu bychom se museli dostat, protože to už jsme.



Tak jak to je píčo vymrdana,

Jsem nebo nejsem vším ???

Nebo je to úplně jinak než vysrala tvoje zpitoměla blbá mysl ???

Kundo blbá, vaříš leda guláše za svých hoven !!





Na co sáhneš, to zkurvis !!!

Ty blbý hovado...

[vostalpetr]

Láska

Tě spojuje leda tak s tvou posranou prdeli

Co jen sere hovna,

Hovna a hovna ...