Moudra pro každý den

[armin]

„Stará náboženství se svými vznešenými a směšnými, dobrotivými i krutými symboly nespadla z čistého nebe, nýbrž vzešla z lidské duše, která v nás žije i v této chvíli. Všechny ty věci a jejich praformy v nás žijí a mohou se na nás kdykoli se zničující silou vrhnout v podobě davové sugesce, proti níž je jednotlivec bezmocný. Naši strašliví bohové pouze změnili jméno, rýmují se teď na –ismus.“
Carl Gustav Jung

[Jarka]

Proto prosme Boha, aby nás zbavil Boha,
a abychom chápali a věčně užívali pravdu tam, kde ten nejvyšší anděl i moucha i duše jsou totéž, tam,
kde jsem stál a chtěl, co jsem byl, a byl co jsem chtěl.
A říkáme: má-li být člověk chudý ve vůli,
nesmí chtít a toužit o nic víc než chtěl a toužil, když ještě nebyl.
A tak je chudý člověk, který nic nechce.

(Mistr Eckhart)

[Jarka]

Je taková otázka v čem hlavně spočívá blaženost?
Někteří mistři říkali, že spočívá v lásce.
Jiní řekli, že spočívá v poznání a lásce, a to řekli lépe.
Ale my říkáme, že blaženost nespočívá ani v poznání, ani v lásce, nýbrž že v duši je taková věc, z níž poznání i láska vyplývá, ale která sama nepoznává ani nemiluje tak, jak to činí sily duše. Kdo tuto věc poznal, poznal v čem spočívá blaženost.

(Mistr Eckhart)

[vostalpetr]

„Náboženství jsou psychoterapeutické systémy.“

Jung

[vostalpetr]

„Všechna vaše náboženství jsou přípravou na peklo.

„Celé lidstvo žije v otroctví. Každá víra je otroctví; každé náboženství, každý kostel, každá synagoga, každý chrám není nic jiného než vězení s otevřenými dveřmi. Dveře jsou záměrně otevřené, aby ve vás vyvolaly iluzi, že nejste ve vězení.“


Osho

[vostalpetr]

„Věřící člověk je k obsahům náboženství v jistém smyslu citově vázán.“

Freud

[vostalpetr]

„Náboženství vzniklo, když se sešel podvodník s hlupákem.“

Voltaire

[vostalpetr]

„Všechno, co známe velkého, máme od nervózních lidí. To oni a ne jiní se stali zakladateli náboženství a vytvořili veledíla.(…) Vychutnáváme hudbu, krásné obrazy, tisícero jemných požitků, ale nevidíme kolik bezesných nocí stály ty, kteří je vymysleli, co pláče, záchvatů křečovitého smíchu, kopřivek, astmat, epilepsií a úzkosti ze smrti je předcházelo.“

Proust

[vostalpetr]

„Primitiv si minimálně uvědomuje sám sebe a současně se maximálně vztahuje k objektu, který na něj dokonce může vyvíjet přímý magický nátlak. Celá primitivní magie a náboženství spočívají v těchto magických vztazích k objektu, jež. se neskládají z ničeho jiného, než z projekcí nevědomých obsahů na objekt.“


Jung

[vostalpetr]

„Náboženství je prostým lidem považováno za pravdivé, moudrými za nepravdivé a mocnými za užitečné.“

Seneca

[Jarka]

Na světě existují dva typy lidí:
ti kteří chtějí vědět,
a ti, kteří chtějí věřit.

(Fridrich Nitsche)

[Jarka]

Za druhé je chudý člověk ten, který nic neví.
Už jsme někde řekli, že člověk má žít tak, jakoby nežil - ani sám sobě,
ani pravdě ani Bohu.
Ale teď to řekněme jinak a řekneme víc:
má-li člověk mít tuto chudobu, musí žít tak, aby ani nevěděl, že nežije ani sobě,
ani pravdě, ani Bohu.
Naopak musí být natolik zbaven všeho vědění, aby ani nevěděl, ani nepoznal,
ani necítil že v něm žije Bůh, ba ještě víc: má se zbavit všeho poznání, které v něm žije. Neboť když člověk ještě stál ve věčném býti Božím, nežilo v něm nic jiného.
Co tam žilo byl on sám.
A tak říkáme, že člověk má být prost svého vlastního vědění tak, jak byl,
když ještě nebyl, a že má nechat Boha dělat co chce a sám stát holý jako když od Boha přišel

(Mistr Eckhart)

[vostalpetr]

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“


Jung