armin píše:
Moskva určila země, které za 2. světové války napomáhaly nacistům. Zařadila mezi ně i Česko
Než začne Moskva někoho označovat za pomocníka nacistů, měla by si nejprve zamést před Kremlem
KOMENTÁŘ / Když mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová začne Evropě rozdávat lekce z historie a vypočítávat státy, které se měly podílet na podpoře nacismu, působí to na první pohled sebevědomě. Ve skutečnosti je to ale spíš ukázka pozoruhodné selektivní paměti. Seznam viníků je dlouhý, od Belgie přes Francii až po Českou republiku, jenže v něm chybí to podstatné. Vlastní zrcadlo.
Sovětský svaz, na jehož odkaz dnešní Rusko tak rádo navazuje, totiž nebyl jen obětí nacistického Německa. V rozhodující fázi před vypuknutím války byl jeho důležitým partnerem. Pakt mezi Stalinem a Hitlerem, onen pakt Molotov-Ribbentrop z roku 1939 nebyl taktickým nedorozuměním, ale chladnokrevnou dohodou o rozdělení východní Evropy. Výsledkem bylo nejen rozparcelování Polska, ale i jistota pro Hitlera, že může rozpoutat válku bez obav z východní fronty.
https://www.forum24.cz/nez-zacne-moskva ... -internetu
Velká vlastenecká válka[pozn. 1] (rusky Вели́кая Оте́чественная война, Velikaja Otěčestvennaja vojna), je ruský (resp. byl sovětský) název pro sovětsko-německou válku probíhající v letech 1941–1945.
Německé tanky poblíž Istry během bitvy před Moskvou
Sovětské, resp. po zániku Sovětského svazu ruské, a některé východoevropské prameny tak označují boje na východní frontě (východní z německého hlediska, pro Sovětský svaz šlo o frontu západní) mezi Sovětským svazem (s podporou spojenců) a Německem během druhé světové války.
Pojem „Velká vlastenecká válka“ nebo „vlastenecká válka“ používal sovětský tisk od samého počátku války, noviny Pravda už 23. a 24. června 1941[1][2] tehdy ještě ne jako pojmenování války, ale jen jako jedno z několika klišé, společně s řadou podobných označení (svatá lidová válka, svatá vlastenecká lidová válka, vítězná vlastenecká válka), přičemž současně Pravda připomínala i (velikou) vlasteneckou válku roku 1812. Mezi řadou dalších označení[pozn. 2] se vlastenecká válka (nikoliv však Velká vlastenecká válka) objevila i v projevu tehdejšího sovětského předsedy vlády Josifa Stalina z 3. července 1941.[pozn. 3] Spojení „Vlastenecká válka“ získalo oficiální charakter, když bylo použito při pojmenování Řádu Vlastenecké války zřízeného výnosem předsednictva Nejvyššího sovětu Sovětského svazu z 20. května 1942.
Termín zdůrazňuje národní a obranný charakter konfliktu a odkazuje též na „Vlasteneckou válku“, tradiční ruské označení pro francouzský útok na Rusko roku 1812.[pozn. 4]
Velká vlastenecká válka začala 22. června 1941 přepadením Sovětského svazu Německem a skončila německou kapitulací 8. května 1945 (zahrnuje i závěrečné boje probíhající v rámci Pražské operace po 9. květnu 1945).
Pojem nezahrnuje zimní válku v letech 1939–1940, německo-sovětskou okupaci Polska roku 1939 ani sovětsko-japonské boje na Dálném východě v letech 1938, 1939 a 1945.
Druhou světovou válku začalo 1. září 1939 nacistické Německo pod vedením Adolfa Hitlera přepadením Polska. Tento útok, známý jako operace „Fall Weiß“, vedl k bezprostřednímu vyhlášení války Německu ze strany Velké Británie a Francie, čímž konflikt celosvětově eskaloval. 17. září 1939 se k útoku na Polsko připojil také Sovětský svaz.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník