Pokud analyzuješ své střídající se stavy, zjistíš, že máš přímou zkušenost toho, že existuješ, ať už jsi vzhůru nebo spíš.
Také zjistíš, že mysl je aktivní jen tehdy, když jsi bdělý nebo sníš.
Z těchto jednoduchých každodenních zkušeností by mělo být snadné pochopit, že mysl je něco, co přichází a odchází.
Tvoje existence není vymazána pokaždé, když mysl přestane fungovat.
Neříkám ti žádnou filozofickou teorii – říkám ti něco, co si můžeš ověřit přímou zkušeností během jakéhokoliv dvacetičtyřhodinového období svého života.
Vezmi tyto skutečnosti, které můžeš objevit vlastní zkušeností, a zkoumej je trochu více.
Když se každé ráno objeví mysl, neskákej hned k obvyklému závěru: „Tohle jsem já, tyto myšlenky jsou moje.“
Místo toho sleduj, jak myšlenky přicházejí a odcházejí, aniž by ses s nimi jakkoli ztotožňoval.
No to je hluboká filozofie,
On si někdo myslel že ve spánku neexistuje ?
Nebo spíše jde jen o to, že zde není uvědomění?
On si někdo myslel že je myšlenkami ?
Nebo že je vědomí či spíše uvědomění ?
Z takovýhle úvah jsem celej PAF..
